Můj příspěvek do projektu deníku Lidové noviny STAROSTOVÉ PÍŠÍ NOVINY na téma: Co vám „doba koronavirová“ dala a vzala?
Vezmu to symbolicky od negativního k pozitivnímu. Doba koronavirová nejen mně, ale asi nám všem vzala volnost pohybu a řadu domnělých jistot. Ale jak známo: každá krize naplno odhalí charaktery a na povrch vyplave to, co zůstává za normálních okolností zcela či aspoň částečně skryté. A to, co jsem zjistila o naší společnosti, mě velmi mile překvapilo.
Zažila jsem celou řadu příběhů a od kolegů, kteří jsou v denním kontaktu s našimi dobrovolníky, jich mnoho slyšela.
Jaké dobré vlastnosti u lidí na naší Desítce mi těžká situace ukázala?
Pokora a ohleduplnost v přístupu ke všem opatřením, která zavedla vláda nebo k nim z důvodu ochrany zdraví musela přistoupit naše radnice.
Obětavost, pracovitost a statečnost, s níž pomáhají sousedům, kteří tuto pomoc nezbytně potřebují. Přihlásilo se nám přibližně 160 dobrovolníků. Mnoho dalších tak činí operativně, aniž by se kamkoliv registrovali. Šijí roušky, kupují seniorům potraviny či léky.
Aktivita a flexibilita při plnění „veřejné služby“ a kreativita, kterou ukazují. Vedoucí skautského střediska – a zároveň dobrovolník – například přišel s nápadem oslovit pobočku Coca-Coly na našem území, jestli by nám nevěnovala lahvičky na dezinfekci. Udělala jsem to. A rázem jsme jich měli deset tisíc.
Velkorysost a nezištnost. Hned několik spolků a společností nám věnovalo ochranné prostředky. Zadarmo, z dobré vůle. Prostě proto, že jsou potřeba.
A na závěr skromnost. „Nechtěl byste říct do médií, co všechno děláte?“ zeptali jsme se jednoho z těch, kteří nám doručili dar pro potřebné. Podniká, k tomu ve volném čase uklízí v nemocnici. Na chvíli se zamyslel a pak pravil: „Radši ne… Vždyť to není nic mimořádného.“
Několikrát jsem s ním komunikovala – a v tomhle jediném bych si s ním dovolila nesouhlasit: „Je! To, co děláte, je mimořádné!“