Archiv pro štítek: projev

Jak snižovat produkci směsných komunálních odpadů? Otevřela jsem diskusi i v Senátu

Ve čtvrtek 31. května 2018 se v Senátu konal pod mou záštitou odborný seminář na téma „Odpadové hospodářství obcí ČR“. V prvním bloku se diskutovalo zejména o vývoji nakládání s komunálními odpady v ČR i EU, druhý blok byl pak zaměřen na snižování produkce směsných odpadů v obcích a městech. A na závěr semináře proběhlo vyhlášení výsledků 4. ročníku Odpadového Oskara a prezentace výsledků oceněných měst a obcí.

Akce proběhla ve spolupráci mého Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí s neziskovou organizací Arnika, která se zaměřuje na ochranu životního prostředí a jíž jsem zasvětila kus svého profesního života.

 

 

 

 

 

Zde je mé úvodní slovo:

Vážení hosté,

dovolte mi, abych vás srdečně přivítala na semináři „Odpadové hospodářství obcí ČR“, který se mi jakožto člence Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí podařilo ve spolupráci s Arnikou uspořádat právě tady, v těchto krásných historických prostorech.

Pokračování textu Jak snižovat produkci směsných komunálních odpadů? Otevřela jsem diskusi i v Senátu

Projev k uctění památky obětí komunismu, hřbitov u krematoria v Praze-Motole

Vážení přítomní,

děkuji Konfederaci politických vězňů za její pozvání a za možnost k vám promluvit.

V našem hlavním městě jsou dvě místa – dva symboly komunistické nenávisti – nenávisti, která šla až za hrob. Je to hřbitov v Ďáblicích, z něhož byly nedávno vyzvednuty ostatky umučeného Josefa Toufara. A tento hřbitov v Motole. Na obou těchto místech se setkáváme s hromadnými hroby – s pohřebními jámami, kde za nedůstojných okolností spočinuli popravení – nebo ve vězení zemřelí – političtí vězni.

Buďme prosím konkrétní. Na deskách čteme místa, kde tyto oběti komunistického režimu zemřely. Kde byly popraveny či zastřeleny. Praha. Mírov. Jáchymov. Ostrov nad Ohří.

Pokračování textu Projev k uctění památky obětí komunismu, hřbitov u krematoria v Praze-Motole

Projev k uctění památky padlých v Pražském povstání (73. výročí), Staroměstská radnice

Vážení přítomní,

přišli jsme, abychom si s úctou připomněli téměř tři tisíce padlých Čechoslováků během Pražského povstání v květnu 1945. Přišli jsme vzpomínat a společně přemýšlet.

Osobně přemýšlím o třech věcech. Za prvé, Pražské povstání jako výraz odporu vůči nacistům nebyla cizí, ale jednoznačně naše národní akce. Za druhé, během několika dní v našem hlavním městě zemřely tisíce našich občanů. Před jejich statečností a odvahou se hluboce skláním. A za třetí, tak jako s mnoha jinými věcmi, i s Pražským povstáním se okamžitě takříkajíc svezla politika a geopolitické ohledy.

Pokračování textu Projev k uctění památky padlých v Pražském povstání (73. výročí), Staroměstská radnice

Proslov ve Vazební věznici Pankrác při pietní vzpomínce na všechny, kteří položili životy v boji proti nacismu.

Vážení přítomní,

děkuji Vám za pozvání na místo, kde si připomínáme naše nevinné mrtvé. Takzvaná Sekyrárna, oddělení „II A“ v policejní věznici gestapa v Praze na Pankráci, byla místem, kde v rozmezí dvou let (od dubna 1943 do dubna 1945) zemřelo pod gilotinou celkem 1075 lidí. Z toho bylo celkem 155 žen.

Skláním se tu před jejich obětí.

Pokračování textu Proslov ve Vazební věznici Pankrác při pietní vzpomínce na všechny, kteří položili životy v boji proti nacismu.

Proslov ve Strašnickém krematoriu v rámci pietní vzpomínky na oběti českého protinacistického odboje

Vážení přítomní,

sešli jsme se tu, abychom se sklonili před obětmi českého odboje z let 1939–1945. Abychom si připomněli Lidice. A abychom si uvědomili statečnost zaměstnanců Strašnického krematoria, kteří část popela těchto obětí pietně shromažďovali pro pozdější dobu.

 

 

 

Pokračování textu Proslov ve Strašnickém krematoriu v rámci pietní vzpomínky na oběti českého protinacistického odboje

Promluva při znovuotevření Milíčovy kaple v Malešicích

Vážení hosté, milí přátelé,

jsem ze srdce ráda, že s vámi při znovuotevření Milíčovy kaple můžu být. Přemýšlela jsem, s čím vás oslovit. A promluvím krátce o darech, darování a dárcích.

Modlitebny, kostely, kaple jsou místa, kde lidé prožívají a sdílejí víru. A kde se setkávají. Víra je dar. Někomu je dána a někomu ne. Rodí se jako oheň z jiskry. Může nás těšit, že se této víře v mnohém podobá i prostá lidská důvěra v druhého člověka. Pokračování textu Promluva při znovuotevření Milíčovy kaple v Malešicích

Projev k stému výročí vítězství v bitvě u Zborova

Vážení přítomní,

připomínat si sté výročí vítězství Československé střelecké brigády v bitvě u Zborova není jenom symbolickým oprašováním výročí. Není jenom pietou. Je to výročí živé a velmi aktuální.

Pokračování textu Projev k stému výročí vítězství v bitvě u Zborova

Minulost není nikdy jen minulostí…

Pietní akt k uctění památky obětí protinacistického odboje v letech 1939 – 1942 popravených v Praze v Pankrácké věznici

pátek 28. dubna 2017, Strašnické krematorium, Praha 10

Vážení přítomní,

sešli jsme se, abychom si zde připomněli památku obětí českého odboje. Památku našich spoluobčanů popravených v Pankrácké věznici.
Tito lidé měli svou tvář, své rodiny, své děti, svůj život i své zájmy. Přesto riskovali a položili život za druhé. Jako každému je mi jejich oběti líto. Hned vzápětí si ale s úctou připomínám slova: „Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo za své přátele položí svůj život.“

Pokračování textu Minulost není nikdy jen minulostí…