Rok 2018 je ve znamení celonárodních oslav 100 let od vzniku samostatného Československa. V rámci oslav jsme společně vysadili Lípu svobody, která v Záběhlicích stála v období První republiky, ale v průběhu historie musela ustoupit silničnímu provozu.
V prosinci 2017 jsem iniciovala ústavní stížnost na „bezdávkové“ zóny¹. Pod návrh se podepsalo 20 senátorů napříč politickými kluby. Ráda bych vás informovala, jak stížnost úspěšně postupuje. Hlavní zpráva je, že Krajský soud v Praze ve svém usnesení publikovaném na stránkách města Kladna uvádí, že
ustanovení § 33 odst. 9 ve spojení s § 33d zákona o pomoci v hmotné nouzi je v rozporu s ústavním pořádkem ČR.
Jaká byla moje hlavní argumentace proti nové pravomoci obcí vyhlásit tzv. zónu se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů, kam nebude poskytován doplatek na bydlení? Jsem přesvědčená, že napadená ustanovení zákona popírají obecný princip rovnosti a jsou v rozporu se svobodou pohybu a pobytu. Zároveň znemožňují výkon práva na pomoc v hmotné nouzi, které je zaručeno Listinou práv a svobod.
Věřím, že ústavní soud brzy rozhodne a konečně získáme jistotu ohledně ústavnosti či neústavnosti vyhlašování bezdoplatkových zón. Na rozhodnutí jistě čeká mnoho obcí, takže buď se lavina vyhlašování zón zastaví, nebo naopak zrychlí.
Ve čtvrtek 17. května jsem na tiskové konferenci v Senátu představila významný posun daný rozhodnutím Krajského soudu v Praze o neústavnosti „bezdávkových zón“
Pokračování textu Senátory napadená ustanovení o bezdávkových zónách jsou v rozporu s Ústavou
Vážení přítomní,
děkuji Konfederaci politických vězňů za její pozvání a za možnost k vám promluvit.
V našem hlavním městě jsou dvě místa – dva symboly komunistické nenávisti – nenávisti, která šla až za hrob. Je to hřbitov v Ďáblicích, z něhož byly nedávno vyzvednuty ostatky umučeného Josefa Toufara. A tento hřbitov v Motole. Na obou těchto místech se setkáváme s hromadnými hroby – s pohřebními jámami, kde za nedůstojných okolností spočinuli popravení – nebo ve vězení zemřelí – političtí vězni.
Buďme prosím konkrétní. Na deskách čteme místa, kde tyto oběti komunistického režimu zemřely. Kde byly popraveny či zastřeleny. Praha. Mírov. Jáchymov. Ostrov nad Ohří.
Pokračování textu Projev k uctění památky obětí komunismu, hřbitov u krematoria v Praze-Motole
Již od konce roku 2017 řeším jako senátorka situaci na úřadech práce, a to zejména v Praze. Ukazuje se, že jde o běh na dlouhou trať, stále totiž dostávám zprávy ze svého obvodu na Praze 10, že lidem nedorazily dávky včas. Často jde navíc o existenční otázku, kdy senioři či rodiny s dětmi náhle kvůli výpadku dávek nemají peníze na běžné věci jako jídlo a prostředky osobní hygieny. Je skoro pozoruhodné, že zatím dle paní generální ředitelky úřadu práce nepřišla žádná žaloba.
Osobně jsem se sešla spolu s kolegyní a kamarádkou poslankyní Olgou Richterovu s paní generální ředitelkou ÚP ČR, paní Kateřinou Sadílkovou. Ptala jsem se na situaci na Praze 10 i v celé ČR. Zajímalo mne hlavně zpoždění výplat dávek, ale také dopady nové legislativy či problematika výplaty části příspěvku na živobytí v poukázkách.
Přes všechna opatření chybí v Praze na úřadech práce více než desetina pracovníků. Navíc se kvůli změnám v zákonech zvýšila náročnost úkonů. Zatímco v minulosti jeden pracovník zvládl vyřizovat na 600 dávek, od letoška je to 420. Stovky lidí v Praze stále nedostaly dávky, na které mají nárok (předtím šlo o tisíce).
Jednou z cest, jak ulehčit úřadům práce a zároveň umožnit větší komfort pro klienty, je elektronizace. S paní ředitelkou jsme probíraly možná řešení. Sama jsem navrhla vytvoření infografiky pro snadné vyplnění žádosti o prodloužení rodičovské (změny výše výplaty rodičovského příspěvku). Věřím, že některá diskutovaná opatření budou brzy uvedena v život.
Na konci dubna se sešel sociální výbor Poslanecké sněmovny. Mám to štěstí, že ve výboru pro sociální politiku je místopředsedkyní právě Olga Richterová, se kterou na problematice spolupracuji. Výbor se usnesl se, že ÚP má dodat návrh konkrétních legislativních opatření, které by pomohly zvýšit přehlednost a efektivitu vyplácení dávek. Dále má ÚP dodat data po druhém čtvrtletí tohoto roku, které by potvrdily (či vyvrátily) dosavadní předpoklad, že některé změny (např. čtvrtletní dokládání vyúčtování nákladů za byt pro výplatu příspěvku na bydlení) nepřinesly žádné úspory, ale naopak vedly ke zvýšení administrativních nákladů a přetížení zaměstnanců. Výbor si dále vyžádal statistiky stížností klientů na úřad.
Zákony by měly život občanům zlehčovat a nikoli ztěžovat. Neměly by přinášet zbytečnou administrativní zátěž, která v důsledku nepřináší ekonomické či jiné výhody pro stát. Je možné, že bude třeba legislativu opravit. To je přesně důvod, kvůli kterému pro vás jako senátorka pracuji. Malé změny k lepšímu znamenají mnohdy klidnější život pro všechny.
Vážení přítomní,
přišli jsme, abychom si s úctou připomněli téměř tři tisíce padlých Čechoslováků během Pražského povstání v květnu 1945. Přišli jsme vzpomínat a společně přemýšlet.
Osobně přemýšlím o třech věcech. Za prvé, Pražské povstání jako výraz odporu vůči nacistům nebyla cizí, ale jednoznačně naše národní akce. Za druhé, během několika dní v našem hlavním městě zemřely tisíce našich občanů. Před jejich statečností a odvahou se hluboce skláním. A za třetí, tak jako s mnoha jinými věcmi, i s Pražským povstáním se okamžitě takříkajíc svezla politika a geopolitické ohledy.
Vážení přítomní,
děkuji Vám za pozvání na místo, kde si připomínáme naše nevinné mrtvé. Takzvaná Sekyrárna, oddělení „II A“ v policejní věznici gestapa v Praze na Pankráci, byla místem, kde v rozmezí dvou let (od dubna 1943 do dubna 1945) zemřelo pod gilotinou celkem 1075 lidí. Z toho bylo celkem 155 žen.
Skláním se tu před jejich obětí.
Vážení přítomní,
sešli jsme se tu, abychom se sklonili před obětmi českého odboje z let 1939–1945. Abychom si připomněli Lidice. A abychom si uvědomili statečnost zaměstnanců Strašnického krematoria, kteří část popela těchto obětí pietně shromažďovali pro pozdější dobu.
Osobně jsem se dnes o tom přesvědčila. Hned v hale jsem narazila na paní ředitelku, která právě kontrolovala situaci.
Co se změnilo od mého jednání s paní ředitelkou v únoru, kdy byly na Úřadu práce nekonečné fronty a zmatek? Podrobnosti jsem psala zde.
1. Hodně pomohlo, že byl zřízen organizační tým, který pomáhá vše předem vyplňovat a pak u přepážky to jde rychleji. (fronty jsou už jen nárazově při otevření)
2. Stav zaměstnanců je již plný.
3. Nové informační tabule o dalších možnostech, jak žádosti podávat.
Jak to na Úřadě práce vypadá po těchto změnách?
Eurokomisařka Věra Jourová má na starost otázky spravedlnosti, ochrany spotřebitelů a otázky rovnosti pohlaví. Dnes na ISSS konferenci v Hradci Králové mluvila o obecném nařízení na ochranu osobních údajů (GDPR) a několikrát zopakovala, že nařízení se má „aplikovat přiměřeně riziku“. V době, kdy se GDPR stává strašákem, také připomněla, že nařízení mělo při projednávání v Evropské unii jednomyslnou podporu států včetně České republiky.
Pokračování textu „Novodobí šmejdi“ aneb obchodníci se strachem z GDPR
Vařila jsem dnes já i paní Brigita bez domova, která žije u nás na Praze 10 v Trojmezí… Porovnejte foto, jak si v kuchyni vedeme …
Letos jsem po jedenácté pořádala úklid lokality Trojmezí – přírodní park Hostivař – Záběhlice a přírodní památka Meandry Botiče , který jsem zachránila před masivní zástavbou.
Největší kritika „bordelu“ jde stále hlavně směrem k lidem bez domova… Dlouhodobě s nimi mluvím, většinu znám u nás osobně a ukazuje se jediné. Pokud dostanou podporu, jak psychickou, tak materiální, do úklidu se rádi zapojí.
Tak jsem se třeba dozvěděla, že paní Brigita dnes vařila knedlíčkovou polévku, tak jako já.
Paní Brigita – žije u nás v Trojmezí 3 roky… Okolo ní žádné odpadky nenajdete… Má dokonce jasně vymezenou hranici, kde je to „její“… Uklízí i za ní… Nejdříve nechtěla, abych jí fotila.. Ale pak po mém argumentu, že chci ukázat, jak má kolem sebe pořádek, souhlasila… Moc jí vadí chování ostatních, kteří po sobě neuklízejí…
