V prosinci 2017 jsem iniciovala ústavní stížnost na „bezdávkové“ zóny¹. Pod návrh se podepsalo 20 senátorů napříč politickými kluby. Ráda bych vás informovala, jak stížnost úspěšně postupuje. Hlavní zpráva je, že Krajský soud v Praze ve svém usnesení publikovaném na stránkách města Kladna uvádí, že
ustanovení § 33 odst. 9 ve spojení s § 33d zákona o pomoci v hmotné nouzi je v rozporu s ústavním pořádkem ČR.
Jaká byla moje hlavní argumentace proti nové pravomoci obcí vyhlásit tzv. zónu se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů, kam nebude poskytován doplatek na bydlení? Jsem přesvědčená, že napadená ustanovení zákona popírají obecný princip rovnosti a jsou v rozporu se svobodou pohybu a pobytu. Zároveň znemožňují výkon práva na pomoc v hmotné nouzi, které je zaručeno Listinou práv a svobod.
Věřím, že ústavní soud brzy rozhodne a konečně získáme jistotu ohledně ústavnosti či neústavnosti vyhlašování bezdoplatkových zón. Na rozhodnutí jistě čeká mnoho obcí, takže buď se lavina vyhlašování zón zastaví, nebo naopak zrychlí.
Ve čtvrtek 17. května jsem na tiskové konferenci v Senátu představila významný posun daný rozhodnutím Krajského soudu v Praze o neústavnosti „bezdávkových zón“
Pokračování textu Senátory napadená ustanovení o bezdávkových zónách jsou v rozporu s Ústavou
