Mail ze dne 2. 7. 2018: Dotazy na základě 106/1999 Sb. Zákon o svobodném přístupu k informacím
Vážená paní senátorko,
obracím se na Vás s žádostí o zodpovězení následujících dotazů, týkajících se Vaší politické činnosti. Otázky uvádím chronologicky a označuji arabskými číslicemi, prosím o jejich zodpovězení na základě výše uvedeného zákona.
1. Jakou částku jste obdržela od zapsaného spolku Arnika (web www.arnika.org) Proč vás spolek Arnika sponzoroval v senátní kampani?
2. Uveďte výbory, komise, dozorčí rady, představenstva, kterých jste členem v senátu Parlamentu ČR a dále v zapsaných spolcích, obecně prospěšných společnostech, s. r. o. a všech dalších právních formách právnických osob? Jaké jsou vaše příjmy z jednotlivých Vámi zastávaných funkcí?
Co je Metropolitní plán a jak se jeho chystané změny dotknou občanů Prahy 10 a jejich domovů? Odpovědi na tyto otázky hledá senátorka Renata Chmelová na veřejných setkáních s obyvateli jednotlivých čtvrtí Prahy 10 – Vršovic, Strašnic, Malešic, Zahradního Města a Záběhlic. Krom vzdělávacího charakteru mají tato setkání také zvýšit povědomí o právech na připomínkování nového územního plánu – jak ze strany místních spolků, tak i občanské veřejnosti.
Ve čtvrtek 31. května 2018 se v Senátu konal pod mou záštitou odborný seminář na téma „Odpadové hospodářství obcí ČR“. V prvním bloku se diskutovalo zejména o vývoji nakládání s komunálními odpady v ČR i EU, druhý blok byl pak zaměřen na snižování produkce směsných odpadů v obcích a městech. A na závěr semináře proběhlo vyhlášení výsledků 4. ročníku Odpadového Oskara a prezentace výsledků oceněných měst a obcí.
Akce proběhla ve spolupráci mého Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí s neziskovou organizací Arnika, která se zaměřuje na ochranu životního prostředí a jíž jsem zasvětila kus svého profesního života.
Zde je mé úvodní slovo:
Vážení hosté,
dovolte mi, abych vás srdečně přivítala na semináři „Odpadové hospodářství obcí ČR“, který se mi jakožto člence Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí podařilo ve spolupráci s Arnikou uspořádat právě tady, v těchto krásných historických prostorech.
Rok 2018 je ve znamení celonárodních oslav 100 let od vzniku samostatného Československa. V rámci oslav jsme společně vysadili Lípu svobody, která v Záběhlicích stála v období První republiky, ale v průběhu historie musela ustoupit silničnímu provozu.
V prosinci 2017 jsem iniciovala ústavní stížnost na „bezdávkové“ zóny¹. Pod návrh se podepsalo 20 senátorů napříč politickými kluby. Ráda bych vás informovala, jak stížnost úspěšně postupuje. Hlavní zpráva je, že Krajský soud v Praze ve svém usnesení publikovaném na stránkách města Kladna uvádí, že
ustanovení § 33 odst. 9 ve spojení s § 33d zákona o pomoci v hmotné nouzi je v rozporu s ústavním pořádkem ČR.
Jaká byla moje hlavní argumentace proti nové pravomoci obcí vyhlásit tzv. zónu se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů, kam nebude poskytován doplatek na bydlení? Jsem přesvědčená, že napadená ustanovení zákona popírají obecný princip rovnosti a jsou v rozporu se svobodou pohybu a pobytu. Zároveň znemožňují výkon práva na pomoc v hmotné nouzi, které je zaručeno Listinou práv a svobod.
Věřím, že ústavní soud brzy rozhodne a konečně získáme jistotu ohledně ústavnosti či neústavnosti vyhlašování bezdoplatkových zón. Na rozhodnutí jistě čeká mnoho obcí, takže buď se lavina vyhlašování zón zastaví, nebo naopak zrychlí.
Ve čtvrtek 17. května jsem na tiskové konferenci v Senátu představila významný posun daný rozhodnutím Krajského soudu v Praze o neústavnosti „bezdávkových zón“
děkuji Konfederaci politických vězňů za její pozvání a za možnost k vám promluvit.
V našem hlavním městě jsou dvě místa – dva symboly komunistické nenávisti – nenávisti, která šla až za hrob. Je to hřbitov v Ďáblicích, z něhož byly nedávno vyzvednuty ostatky umučeného Josefa Toufara. A tento hřbitov v Motole. Na obou těchto místech se setkáváme s hromadnými hroby – s pohřebními jámami, kde za nedůstojných okolností spočinuli popravení – nebo ve vězení zemřelí – političtí vězni.
Buďme prosím konkrétní. Na deskách čteme místa, kde tyto oběti komunistického režimu zemřely. Kde byly popraveny či zastřeleny. Praha. Mírov. Jáchymov. Ostrov nad Ohří.
Již od konce roku 2017 řeším jako senátorka situaci na úřadech práce, a to zejména v Praze. Ukazuje se, že jde o běh na dlouhou trať, stále totiž dostávám zprávy ze svého obvodu na Praze 10, že lidem nedorazily dávky včas. Často jde navíc o existenční otázku, kdy senioři či rodiny s dětmi náhle kvůli výpadku dávek nemají peníze na běžné věci jako jídlo a prostředky osobní hygieny. Je skoro pozoruhodné, že zatím dle paní generální ředitelky úřadu práce nepřišla žádná žaloba.
Diskuze na Facebooku, 12. března 2018
Osobně jsem se sešla spolu s kolegyní a kamarádkou poslankyní Olgou Richterovu s paní generální ředitelkou ÚP ČR, paní Kateřinou Sadílkovou. Ptala jsem se na situaci na Praze 10 i v celé ČR. Zajímalo mne hlavně zpoždění výplat dávek, ale také dopady nové legislativy či problematika výplaty části příspěvku na živobytí v poukázkách.
Přes všechna opatření chybí v Praze na úřadech práce více než desetina pracovníků. Navíc se kvůli změnám v zákonech zvýšila náročnost úkonů. Zatímco v minulosti jeden pracovník zvládl vyřizovat na 600 dávek, od letoška je to 420. Stovky lidí v Praze stále nedostaly dávky, na které mají nárok (předtím šlo o tisíce).
Jednou z cest, jak ulehčit úřadům práce a zároveň umožnit větší komfort pro klienty, je elektronizace. S paní ředitelkou jsme probíraly možná řešení. Sama jsem navrhla vytvoření infografiky pro snadné vyplnění žádosti o prodloužení rodičovské (změny výše výplaty rodičovského příspěvku). Věřím, že některá diskutovaná opatření budou brzy uvedena v život.
Na konci dubna se sešel sociální výbor Poslanecké sněmovny. Mám to štěstí, že ve výboru pro sociální politiku je místopředsedkyní právě Olga Richterová, se kterou na problematice spolupracuji. Výbor se usnesl se, že ÚP má dodat návrh konkrétních legislativních opatření, které by pomohly zvýšit přehlednost a efektivitu vyplácení dávek. Dále má ÚP dodat data po druhém čtvrtletí tohoto roku, které by potvrdily (či vyvrátily) dosavadní předpoklad, že některé změny (např. čtvrtletní dokládání vyúčtování nákladů za byt pro výplatu příspěvku na bydlení) nepřinesly žádné úspory, ale naopak vedly ke zvýšení administrativních nákladů a přetížení zaměstnanců. Výbor si dále vyžádal statistiky stížností klientů na úřad.
Zákony by měly život občanům zlehčovat a nikoli ztěžovat. Neměly by přinášet zbytečnou administrativní zátěž, která v důsledku nepřináší ekonomické či jiné výhody pro stát. Je možné, že bude třeba legislativu opravit. To je přesně důvod, kvůli kterému pro vás jako senátorka pracuji. Malé změny k lepšímu znamenají mnohdy klidnější život pro všechny.
přišli jsme, abychom si s úctou připomněli téměř tři tisíce padlých Čechoslováků během Pražského povstání v květnu 1945. Přišli jsme vzpomínat a společně přemýšlet.
Osobně přemýšlím o třech věcech. Za prvé, Pražské povstání jako výraz odporu vůči nacistům nebyla cizí, ale jednoznačně naše národní akce. Za druhé, během několika dní v našem hlavním městě zemřely tisíce našich občanů. Před jejich statečností a odvahou se hluboce skláním. A za třetí, tak jako s mnoha jinými věcmi, i s Pražským povstáním se okamžitě takříkajíc svezla politika a geopolitické ohledy.
děkuji Vám za pozvání na místo, kde si připomínáme naše nevinné mrtvé. Takzvaná Sekyrárna, oddělení „II A“ v policejní věznici gestapa v Praze na Pankráci, byla místem, kde v rozmezí dvou let (od dubna 1943 do dubna 1945) zemřelo pod gilotinou celkem 1075 lidí. Z toho bylo celkem 155 žen.
sešli jsme se tu, abychom se sklonili před obětmi českého odboje z let 1939–1945. Abychom si připomněli Lidice. A abychom si uvědomili statečnost zaměstnanců Strašnického krematoria, kteří část popela těchto obětí pietně shromažďovali pro pozdější dobu.
